Digitální droga: Proč se k telefonu vracíme i ve tři ráno?

Získat co nejvíce našeho času a pozornosti chce v informačním vesmíru téměř každý. V digitálním světě existuje celá řada vychytávek, jak si naši pozornost zajistit. Samozřejmým základem je znalost digitálních stop uživatele a tím i jeho samotného. Důležitou roli ale také hraje, jaký prohlížeč zvolíme, jaký mobil používáme a jaké aplikace a služby si do něj nahrajeme.

Protože přednastavení mobilu a integrovaných aplikací mění jen málokdo, na co si zvykneme, to neradi opouštíme. Specifickou funkci mají ale i tři triky, které jsou zabudované přímo do ovládacích prvků, přístrojů a služeb. Pomocí nich lze nejen prodlužovat čas strávený u displeje, ale také budovat návyk, až po vznik závislosti.

Například oznámení, která cinkají při přijetí zprávy či získání lajku, se mohou zdát jako praktická pomůcka. Ve skutečnosti ale fungují jako šťouchnutí do mozku, které vyvolává neklid, dokud oznámení neotevřeme. Podobný efekt má i nekonečný tok příspěvků, který vyvolává pocit, že o něco přijdeme, pokud nebudeme neustále pokračovat dál a dál.

Tristan Harris, bývalý etik Google, opakovaně popisoval tyto metody před americkým Senátem. Jde o techniky vytváření strachu z promeškání důležitých událostí a podobně. Jedním z nejzásadnějších triků sociálních sítí je však tlačítko "To se mi líbí" a související emotikony. Ve skutečnosti jsou nástrojem pro budování závislosti.

Z lajků a emotikonů lze totiž velmi dobře odvodit, kdo jsme, jaké máme rysy a charakteristiky. Lajk funguje jako odměna, ocenění, potvrzení naší hodnoty ve skupině. V chemické továrně našeho mozku tato odměna spouští uvolňování dopaminu, látky, která vyvolává pocity slasti a euforie.

Dopamin stoupá, když dostaneme odměnu, nebo když ji očekáváme. Každý lajk, každé srdíčko, každý komentář je dalším impulsem, který nás nutí chtít více. Funguje jako droga. Mozek se nemůže dočkat dalšího dávkování dopaminového štěstí. Někdy dokonce budí uživatele v noci, aby zkontroloval telefon, nebo je nutí udělat téměř cokoliv pro více lajků.

Závislost na uznání a potlesku však vede také k frustraci, stresu a depresím. Porovnávání vlastních fotek s ostatními, snaha splnit ideální standardy, které nastavují sociální sítě, to vše vede k pocitu méněcennosti. Zároveň pokud nevidíme dostatek lajků, cítíme se osamělí, vyloučení ze skupiny, a snadno na nás padá úzkost.

Frances Haugen, bývalá produktová manažerka Facebooku, předložila americkému Senátu dokumenty, ze kterých vyplývá, že Meta ví, že Instagram vytváří závislost u mladistvých a činí je nešťastnými. Přesto firma nechce dělat změny, protože by tím poškodila svůj byznys.

Mezi dětmi a mládeží získal obrovskou popularitu TikTok, kde se závislost tvoří ještě snadněji. Důvodem je propracovaný algoritmus, který nabízí nekonečný proud krátkých videí s okamžitými a intenzivními zážitky. Sleduje obrovské množství dat, v podstatě vše, co lze v mobilu najít, a podle toho přizpůsobuje obsah přesně na míru.

Sběr a využívání dat se řídí právním řádem Čínské lidové republiky, což znamená, že čínská vláda si je může kdykoliv vyžádat a použít. TikTok také slouží jako nástroj propagandy, protože děti, které nemají rozvinuté kritické myšlení, snadněji přijímají podsouvané světonázory.

TikTok je naprogramován tak, aby ho bylo možné procházet celé hodiny. To může způsobovat tzv. digitální zranění, například poruchy spánku, snížení výkonnosti, sebepoškozování atd. Na TikToku se také šíří nebezpečné výzvy, které vedou děti k plnění extrémních a často život ohrožujících úkolů.

Na TikToku není výjimkou šikana, trolling či sexuální útoky. Ve své podstatě je jeho používání hazardem pro duševní i fyzické zdraví. Časové souvislosti masové spotřeby sociálních sítí a statistik o nárůstu sebepoškozování a sebevražd, zejména u mladých dívek, jsou stále častějším tématem odborných diskuzí.

Víme dobře, jak těžké je odložit mobil, když jsme na něj zvyklí. Stejně jako je těžké odejít od hracího automatu a nezkusit znovu a znovu „vyhrát“ svůj kousek štěstí.

‍