Lidé vs. stroje: Spolupráce, nebo souboj o budoucnost?

Jak bude vypadat budoucnost? Čekejme neočekávané. Křivka technologického vývoje letí nahoru exponenciálně, nesouladně s naším biologickým vývojem i představivostí. V roce 1996 prohrál Garry Kasparov, považovaný za nejlepšího šachistu všech dob, s počítačem Deep Blue od IBM. V roce 2011 porazil počítač Watson od IBM šampiony v televizní herní show Jeopardy (v Česku známé jako Riskuj).

Pak přišla výhra umělé inteligence ve hře Go, následně v pokeru a bridži. Na konci roku 2022 vzbudila rozruch nová generace umělé inteligence. Společnost OpenAI spustila chatbot ChatGPT, který za dva měsíce získal tolik uživatelů, co TikTok za devět měsíců, Instagram za dva a půl roku a YouTube za čtyři roky.

Jestliže předchozí generace umělé inteligence dokázaly rozpoznávat správná řešení pomocí statistiky či neuronových sítí, nová generace, tzv. generativní AI, samostatně tvoří. Syntetizuje vstupy a vytváří nové texty, obrázky, zvuky či videa – téměř tak dobře jako člověk. Jazyk a myšlení se vždy zdály být vrcholem lidského vývoje, o to víc zaráží, jak rychle se umělá inteligence rozvíjí.

V informačním prostoru umělá inteligence znásobí množství obsahu, převezme málo efektivní činnosti a nabídne nespočet možností, jak ji zneužít – například pro tvorbu falešných videí s tvářemi a hlasy kohokoliv.

Novinářské řemeslo nezanikne, jak někteří skeptici tvrdili. Naopak – umělá inteligence mu dává příležitost k resetu. Novináři se musí vrátit k práci v terénu, kam AI zatím nemůže, a přinášet širší souvislosti, které plně digitalizovaná společnost nemůže obsáhnout.

Společnost začne znovu řešit, jakou moc mají slova. Protože největší nebezpečí umělé inteligence není v tom, že začala slova vytvářet, ale v tom, že je my nekriticky přijímáme. Ať už v luxusních obchodech, panelákových kuchyních nebo během sledování televizních soutěží, AI ovlivňuje naše vnímání reality.

Zneužitelnost umělé inteligence spočívá v její schopnosti nasměrovat nás tam, kam nechceme – nebo kam chce někdo jiný. A její moc dále roste, protože ji využívají obrovské platformy s miliardami uživatelů.

Cílem budoucnosti by mělo být propojení technologií s demokracií, rodinou a zdravím – fyzickým i psychickým. Člověk se vyvíjel stovky tisíc let. Před několika „milisekundami“ svého vývoje však vytvořil umělou inteligenci, která ho v lecčem předčí.

Kam půjdeme dál? Nejnebezpečnější možností je, že sáhneme do biologie – začneme upravovat DNA a vytvoříme nový druh lidí. Další variantou je, že využijeme umělou inteligenci ke zlepšení svých schopností – zraku, pohybu, myšlení. Třetí možností je, že se AI stane novou verzí nás samotných a fakticky nás nahradí.

Klíčová otázka zní: Bude AI pouze naprogramovaným nástrojem, nebo získá vlastní vědomí? Pokud vědomí skutečně souvisí s biologií, máme zatím výhodu. Ale na jak dlouho?

Budoucnost přinese nejen cesty na Mars, ale i hlubší zkoumání lidského mozku. Jak vědomí funguje, dosud netušíme.

Závěr: Informace jsou pohonem našich myšlenkových procesů. Není jedno, jaké informace dostáváme a jak jim dáváme přednost. Současný internet připomíná síť neuronů či rozsáhlou strukturu vesmíru. Je to vzrušující a téměř nekonečný prostor.

Vytváří však i nové, neviditelné efekty, které si neuvědomujeme. Kdo je pochopí, může získat výhodu v cestě k novým objevům – ať už ve vesmíru nebo v našem vlastním vědomí. Cesta k těmto poznáním je na nás.