Internet v rukou dvou gigantů: Jak Google a Meta formují tvůj svět

S trochou nadsázky se dá říci, že polovinu online informačního vesmíru ovládají de facto jen dvě společnosti – Meta a Google. Sociální sítě jako hlavní zdroj zpráv uvádí 30 % uživatelů, vyhledávače 25 %. Meta drží přes 70 % trhu sociálních sítí – kromě Facebooku vlastní také Messenger, WhatsApp a Instagram.

Google ovládá více než 90 % světového trhu vyhledávačů. Kromě toho mu patří i druhá nejpoužívanější platforma – YouTube. Nikdo nikdy neměl takový vliv na myšlení, nálady a rozhodování populace jako Meta a Google. V Česku má YouTube podle reklamního zásahu 8 milionů uživatelů, Facebook 4,8 milionu a Instagram 3,35 milionu.

Podle odhadů drží Google v Česku přibližně 85% podíl na trhu vyhledávání. K tomu je třeba připočítat další firmy a služby mateřské společnosti Alphabet, které používají uživatelé po celém světě. Prohlížeč Chrome má více než 60% podíl na trhu, operační systém Android přes 70 %, miliony lidí používají Gmail a Google Maps.

Google inkasuje přibližně 30 % a Meta 20 % celosvětové online inzerce. Google, přestože nemá statut média, nejen vyhledává, ale také uživatelům aktivně nabízí výběr zpráv – například ve svém systému Android nebo aplikacích. Na podzim 2023 začal testovat zobrazování zpráv i na domovské stránce v nejlidnatější zemi světa, Indii.

Vliv Googlu jako největší webové platformy, která kromě vyhledávání zároveň nabízí i zpravodajství, jen posiluje. Svou velikostí a silou jsou Google a Meta schopni definovat celá odvětví a rozhodovat o úspěchu či neúspěchu jiných firem. Data a informace o populaci, které získávají ze svých služeb, nemají historický precedens a činí z nich jedny z nejmocnějších strategických subjektů světa.

Pokud bychom srovnávali HDP států a tržní hodnotu firem – byť toto srovnání není přesné – Alphabet, mateřská společnost Googlu, by byl 17. nejbohatší zemí světa a Meta by se umístila na 26. místě. Přesto nelze popřít přínos inovací, který Google přináší. Například jeho společnost DeepMind s pomocí umělé inteligence rozluštila strukturu téměř každého proteinu, který věda zná, což připravilo cestu pro vývoj nových léků a technologií.

Gigantům se dokáží postavit jen velcí hráči. Evropská unie přijala Nařízení o digitálních trzích a Nařízení o digitálních službách s cílem omezit dominanci největších technologických firem a posílit transparentnost. Jaký bude výsledek, se teprve ukáže. I přes obrovský vliv na miliardy lidí zveřejňují tyto firmy o svém fungování jen to, co musí.

Jak přesně jejich algoritmy fungují, veřejnost téměř neví. Právě proto tolik rezonují odhalení takzvaných whistleblowerů – bývalých zaměstnanců, kteří veřejně vystoupili proti firmám, kde pracovali.

• Tristan Harris, bývalý etik Googlu, opakovaně svědčil před americkým Senátem o tom, jak algoritmy ovlivňují volby.
• Christopher Wylie, bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica, popsal, jak firma využila data z Facebooku k manipulaci voličů před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.
• Timnit Gebru, bývalá vědkyně Googlu, upozornila na rasové nerovnosti zabudované do algoritmů.
• Frances Haugen, bývalá datová vědkyně Facebooku, předložila Kongresu tisíce interních dokumentů, které odhalily, že firma si byla vědoma negativního dopadu Instagramu na duševní zdraví mladistvých i šíření dezinformací, ale kvůli zisku nezasáhla.

Pokud někdo drží v rukou „atomové kufříky médií“ a moc nad interpretací reality, jsou to Google a Meta.

Je však pravda, že Google stále vylepšuje své služby a zavádí nové nástroje, které umožňují uživatelům lépe chránit své soukromí. Ale ruku na srdce – kdo z nás tyto nástroje opravdu využívá?

‍